Já - rudý fous, v ruce dlátko,
šortky od smůly, ve vlasech hobliny,
na nohách holiny.
Moje cesty jsou lemované dřevem a stromy.
Jako malý jsem si ze dřeva vyřezával autíčka, potom jsem se učil v Tovačově řezbářem, chvíli jsem studoval, nějaký čas pracoval. Nejdříve jako restaurátor, který se učí od starých mistrů nejen řemeslu a zručnosti, ale i rozpoznávání prosté a vkusné estetiky uměleckých děl. O pár let později jako krajinný dělník u ČSOP Kněžice. Jsem totiž ten, kdo dřevo zpracovává, ale zároveň si uvědomuje, že je potřeba věnovat trochu péče přírodě, protože bez ní dřevo není.
Je čas dřevo zpracovávat, stejně jako čas stromy sázet.
Mám malou dílnu na rozhraní kopců Vysočiny
a jihočeských rybníků. Protože ji mám zatím opravdu malou, v zimě se věnuji hlavně projektům drobnějším, řezbářským. V létě pak více těm rozměrnějším, truhlářským. Přesto, že tohle je hlavní náplní mé činnosti, jsem rád otevřený i dalším projektům, které jsou se dřevem propojené - rekonstruování maringotek, tvorba herních a odpočinkových prvků v krajině, stavba komunitní sauny, výsadby alejí a další.